Proč většina lidí nikdy nezbohatne, i když dobře vydělávají? Chybí jim jedna zásadní věc.

Nejlepší je začít s PROČ

Jak můžete trefit do cíle, když nevíte, kam jedete? Pokud do navigace nezadáte cílovou destinaci, pravděpodobně budete jen bezcílně bloudit. Zní to jako absolutní banalita. Přesto mi přijde, že u osobních financí tuto základní logiku často ignorujeme. Z mé praxe je právě absence jasného cíle tou nejčastější příčinou, proč lidé finančně stagnují.

Mnoho lidí dělá s penězi určité kroky, ty jsou ale často nahodilé a vzájemně se popírají. Pokud každý váš krok vede úplně opačným směrem, skončíte přesně tam, kde jste začali. Jen z mých nedávných konzultací:

• Mám klienta, který předčasně vybral všechny prostředky z investic, aby si koupil nové auto. Přišel tím o to vůbec nejzajímavější, co ho v investování čekalo – o složené úročení a zhodnocení v čase.
• Jiný klient prodal dům, aby ze zisku odjel na životní dovolenou. Po návratu si musel obratem půjčit peníze, protože mu žádné nezbyly.
• Mám i klienty, kteří veškerý budovaný majetek jednorázově vybrali pro rychlý rozvoj podnikání. To je sázka na jednu kartu – může to vyjít a mnohonásobně se vrátit, ale také hrozí, že se všechny prostředky nenávratně ztratí.
• A pak je tu častý přístup, kdy si lidé omlouvají špatná rozhodnutí slovy: „Však jde jen o peníze, tedy o h*vno.“

Ani jeden z těchto přístupů nepovažuji za finančně zdravý. Jistě, peníze mají sloužit nám, ne my jim. To nejdůležitější je ale mít dlouhodobou strategii. Strategii, které se držím a ze které cíleně alokuji prostředky i na krátkodobější radosti, jako je dovolená, auto nebo zmíněné podnikání. Vždy však vím, kolik si mohu dovolit alokovat a přitom nesejít z cesty. Abych ale mohl takovou strategii vůbec vytvořit, musím vědět, co chci a kam směřuji.

Cíl se může v čase vyvíjet, to je naprosto v pořádku. Měl by být ale natolik silný, aby mě motivoval přizpůsobovat mu má každodenní rozhodnutí. Mým osobním cílem je vědět, že ve 40 letech budu mít vybudovaný dostatek prostředků na to, abych z nich mohl plnohodnotně žít a plně se na ně spolehnout. Jestli se k tomu blížím? Myslím, že ano. Jestli se mi to podaří naplnit na sto procent? Uvidíme. Ale i kdyby se tento cíl posunul o 10 let, stále vím, že na tom budu velmi dobře.

Zásadní na tom je, že mě tento cíl skutečně motivuje. Vychází z něj jasná strategie a konkrétní kroky, které dělám. S obrovskou statistickou pravděpodobností se díky těmto dnešním krokům budu mít v budoucnu velmi dobře, i kdybych na svůj cíl dosáhl „jen“ z 80 %.

„Vřele doporučuji se zastavit a zamyslet nad tím, co reálně motivuje vás. Udělejte z toho své osobní PROČ.“

Právě ono se stane tím důvodem, proč dnes začít dělat správné kroky, a tím motorem, který vás na cestě udrží, když opadne prvotní nadšení. Mělo by to být dostatečně silné na to, aby vám to umožnilo odolat krátkodobému pokušení a udržet disciplínu.

Z vašeho PROČ pak přirozeně vyplyne strategie i stavební kameny k její realizaci. Co by takový cíl měl obsahovat? Bavíme se sice o financích, ty jsou ale z mého pohledu jen nástrojem, který má vést k větší životní svobodě. Zkuste si představit, jak chcete žít za 10 let, za 20 let, nebo v penzi. (Poznámka: Je to samozřejmě snazší pro mladšího člověka s delším horizontem, nicméně posunout se můžeme v jakémkoli věku.) Z této představy o vašem budoucím životním stylu vyplyne příjem v dnešní hodnotě peněz, který k němu budete potřebovat. A z toho už lze postavit matematickou strategii, díky které k cíli můžete dojít, nebo se mu alespoň významně přiblížit. Buďte realističtí, ale nastavte si cíl tak, ať vás baví a láká.

Možná se vám tento text jeví jako taková neuchopitelná „ezo záležitost“, která vlastně neřekla nic konkrétního. I s tímto postojem se potkávám. Z mého pohledu je to ale ten nejvíc hmatatelný a zásadní začátek. Konkrétní technické kroky se dělají mnohem snáz, když vím, proč je dělám a kam mě mají dovést. V opačném případě se budete jen točit v kruhu, ze kterého nevyjdete.

Matěj Gregor